První přístroj s názvem Flexaret se objevil v roce 1939. Jako jediný Flexaret byl vybaven frontálním zaostřováním. Při něm se otáčela přední část objektivů, přičemž hledáčkový a zaostřovací objektiv byly spřaženy pomocí ocelového lanka. Flexaret I neměl počítadlo snímků a jejich počet se zjišťoval červeným okénkem na zadních dveřích přístroje.
Dnes patří první Flexaret mezi nejcennější modely celé výrobní řady.
Současná použitelnost prvního Flexaretu je v porovnání s novějšími modely poměrně nízká. Starší méně kresebný snímací objektiv, závěrka neumožňující krátké časy, nemožnost použití filtrů a předsádkových čoček, to jsou nevýhody, které jeho použití předurčují spíše do vitrín sběratelů.